Znáte to, chcete něco tak strašně moc... Jak se tedy zachovat, když Vám to najednou "spadne" do klína?
Za beta děkuji Aidrien Assagir!
„Brácho.
Hej, brácho!“ vytrhne mě ze zamyšlení mladší pubertální
sestra, která vlítla do mého pokoje jako neřízená střela.
Netrpělivě na ni stočím pohled a čekám, co zase vymyslela.
„Pojď
se na něco podívat!“
Spíše
z nudy, než ze zvědavosti se zvednu z postele a jdu za ní. Tatík
je zase v práci, matka bůh ví kde a není co dělat. Nuda se změní
ve zvědavost, když se zastavíme přede dveřmi našeho nevlastního
bratra. Pootevřenými dveřmi.
Sandra
se na mě zazubí od ucha k uchu a ukáže, abych se podíval
dovnitř. Pokrčím rameny a opatrně se nakloním ke škvíře.
Vzápětí ztuhnu a přemýšlím, jestli mám sestře vlepit pár
facek.
Na
posteli leží Keaton a masturbuje. Chápu, že to pubertální
střevo to pobavilo, ale mě teda rozhodně ne. Ve mě to vyvolalo
zcela jiné pocity, které však dvanáctiletá holka nemohla chápat.
Ne že bych jí to měl v úmyslu nějak vysvětlovat.
Rychlým
posunkem ji pošlu pryč a sám tiše proklouznu do pokoje. Zatím si
mě nevšiml a já pozoruji jeho slastně přivřené oči a
pootevřené rty. Rychle zamknu, aby nás nemohl nikdo vyrušit.
Prudce
sebou trhne a podívá se na mě. Ztuhne a veškeré vzrušení je
pryč. Alespoň zdánlivě. Vidím, jak mu stále doutná v očích.
Čtu v něm jako v otevřené knize bez ohledu na to, že je o tři
roky starší. Zklamání z neuspokojení je téměř hmatatelné.
„Pokračuj!“
vyzvu ho náhle ochraptěle. „Chci se jen dívat.“
Ještě
chvíli váhá, ale nakonec se opět začne dotýkat svého těla.
Zdá se, že je nervózní, ale trvá to jen několik sekund. Pak ho
opět pohltí vzrušení. Sleduji jeho ruce, které laskají.
Náhle
jsem to já, koho opanuje vzrušení a zrychleně dýchá. Keatonovy
přivřené oči a steny, které se derou skrze pootevřené rty, mě
přivádějí k šílenství. Nedokážu se ovládat.
Několika
rychlými kroky zdolám vzdálenost mezi námi a matrace se prohne
mou vahou, jak se posadím na postel. Nijak ho to nerozhodí. Právě
naopak, blýskne po mě vyzývavým pohledem. Ale já vždy miloval
výzvy a tuhle jsem se rozhodl přijmout s radostí.
Natáhnu
ruku a uchopím do dlaně jeho vzrušené mužství. Mimoděk pohne
boky proti mně a tentokrát jsem to já, kdo zasténá.
Veškeré
sebeovládání padlo.
Vždyť
se taky říká, odpíraného největší krajíc ne? A já po něm
toužím sakra dlouho.
Skloním
se níž a nedám mu šanci reagovat nebo se bránit, ačkoliv
nevypadá, že by měl něco takového v úmyslu. Vezmu ho do úst a
poslouchám slastné vzdechy. Vychutnávám si ho jako laskominu,
kterou mám nejraději.
Poznám,
že se blíží vyvrcholení, protože se mě pokusí prudce
odstrčit. Nedovolím mu to. Popadnu ho za boky a znemožním mu
hýbání. Zadívám se mu do obličeje, aby mi neunikl ani sebemenší
záchvěv v jeho tváři.
Polknu
jeho poslední dávku a mlsně se olíznu. Zčervená a já se
mimoděk usměji. Vypadá fakt roztomile. Posunu se kousek výš a
konečně políbím ta vyzývavá ústa.
„Chci
víc,“ zašeptám a propletu svůj jazyk s tím jeho. Vychází mi
vstříc. Tričko, co jsem měl ještě před chvílí na sobě, leží
na zemi. Z toho usuzuji, že ani on není zcela spokojen s danou
situací.
„Já
taky,“ šeptne na oplátku a rozepne mi pásek.
Rychle
ze sebe skopnu kalhoty a lehnu si na něj. Rty přitom zkoumám
každičký kousek jeho nádherného těla. Cítím jeho doteky a
moje vzrušení ještě stoupá.
„Kde
máš kondomy?“ zeptám se, protože jsem na konci svých sil.
Mlčky
vytáhne šuplík, kde má vše potřebné. Na okamžik na něj
překvapeně pohlédnu, ale uhne pohledem. Chytím ho za bradu a
přinutím se na mě znovu podívat.
„Máš
nějaké zkušenosti?“ zeptám se.
„Samozřejmě,“
vyhrkne. Příliš rychle. Zasténám. Je snad možné, že budu
první?
„Nebudeš,“
zamumlá Keaton a já si uvědomím, že jsem promluvil na hlas.
Kdesi hluboko v koutku mé kdysi romantické duše ta slova zabolí.
Jako by to vycítil, chytí mě za temeno a prudce přitáhne k sobě.
Pak už na melancholické myšlenky není čas.
Jeho
rty mi nedovolí odpočinout. Poslepu našmátrám gel a dám se do
přípravy. Vzrušením skoro omdlévám a Keaton je na tom podobně.
„Pojď!“
vyzve mě a já vím, že je připravený. Roztrhnu balíček s
ochranou a nasadím si ji. Pak už se soustředím jen na něho.
Vykřikne,
když ho celého naplním. Snažím se ovládat, ale jde to jen
stěží. Pak pohne boky a mlčky mě vyzve k pokračování. Začnu
se pohybovat a rychlost přírazů je stejně úměrná stoupání
mého vzrušení. Snažím se být něžný.
„Tvrději!“
vydechne a rejdí mi nehty po zádech. Nemusí mě pobízet dvakrát.
Vloží ruku mezi naše těla, aby i sebe přivedl k vyvrcholení.
Konečně
kolem mě vybuchne zem a já prudce letím ke hvězdám. Takový
orgasmus jsem ještě nezažil. Pár vteřin na to mě Keaton
následuje.
Svalím
se na něj a jen ho lehce oždibuji. Sem tam rameno, sem tam krk.
Objetí jeho nohou na mých bocích je více než příjemné. Je to
uchvacující.
Mlčíme.
Jako by snad mluvení mohlo tu sílu okamžiku pokazit. Vyklouznu z
něj, ačkoliv se mi nechce opouštět teplo jeho těla. Naposledy ho
vášnivě políbím a rychle se obléknu. Pohled na jeho spokojenou
tvář se mi líbí.
„Příště
mi řekni,“ pronesu ještě tiše, a aniž bych čekal na odpověď,
opustím pokoj. Zaslechnu ještě jeho uchechtnutí a opatrně zavřu
dveře.
O
několik vteřin později vletím do pokoje sestry, stejně jako ona
předtím do mého.
„Sandro!“
Trhne
sebou a bázlivě se na mě podívá.
„Jo?“
zahuhlá.
„Příště
laskavě nešmíruj, jasné? Jestli se to bude opakovat, přehnu tě
přes koleno a vysvětlím ti, že se to nedělá.“
Jen
vyděšeně kývne a já vypadnu. Musím na vzduch, abych vstřebal,
co se dneska stalo. Keaton je jen nevlastní bratr, před deseti lety
si jeho otce vzala naše matka. Nicméně bratrské city se tak nějak
nedostavily.
Nikdy
jsem ho jako bratra nebral. Když přišel do rodiny, bylo mi čtrnáct
a jemu sedmnáct. U mě se začínala probouzet puberta a také
vědomí, že jsem gay. V tu dobu jsem experimentoval s jedním
kámošem. Jsou to příjemné vzpomínky, které ve mně mimoděk
vyvolají úsměv.
Nicméně
o pár let později jsem si uvědomil, že mám pro Keatona slabost.
Samozřejmě chodil jsem s jinýma klukama, ale pořád jsem toužil
po něm. Dneska se mi to konečně splnilo. Rozhodně jsem si to
takhle nepředstavoval. Takovou extázi jsem ještě nezažil a to
rozhodně nejsem žádný svatoušek.
Zapálím
si cigáro a jen tak si sednu v parku.
„Nazdar,
Heathe,“ plácne sebou vedle mě kámoš ze školy. Že
já musím natrefit zrovna na něj,
povzdechu si v duchu.
„Nazdar,
co tady děláš?“
„Ale
tak znáš to,“ kývne hlavou k holce, která sedí o kousek od nás
a je červená jako rajče. Uvědomím si, že jsem je asi vyrušil
při něčem důležitém.
„Sorry,
kámo, už padám. Vůbec jsem si vás nevšiml,“ zamumlám a
vstanu. Rychle se vzdálím, ale jejich objetí ještě stihnu
spatřit. Zavrtím nad sebou hlavou, protože mě napadají samé
melancholické věci. Třeba jak by bylo pěkné tady takhle sedět s
Keatonem.
Vím,
že na tohle jen tak nezapomenu. Rád bych si to v blízké době
zopakoval, ale v Keatonovi je těžké se vyznat. Nevím, co si
myslí, nebo co cítí. Je tajemný jako hrad v Karpatech, což mě
vytáčí. Nemůžu se k němu dostat blíž a to ho znám už deset
let. Ani jsem nevěděl, že je taky gay, sakra.
Sám
jsem byl překvapený. Myslel jsem, že mě okamžitě pošle pryč.
Že mě seřve jako malého kluka, kterým jsem v jeho očích
bezpochyby stále byl. Místo toho mi dal ochutnat ráj.
Zazvonil
mi mobil. Proklel jsem sám sebe, když se mi prudce rozbušilo
srdce. Byl to Keaton.
„Prosím?“
zahuhlal jsem a až teď si tak nějak uvědomil, že se setmělo.
„Heathe!
Kde zatraceně jsi? Táta šílí strachy!“ skoro na mě zařve ze
sluchátka. A já bych si nejradši nafackoval znovu. Doufal jsem, že
to on je ten, co šílí strachy.
„Omlouvám
se, zapomněl jsem na čas. Už jdu,“ syknu a típnu hovor. Zdálo
se, že chtěl ještě něco dodat, ale bylo mi to fuk.
Dovlekl
jsem se domů, omluvil taťkovi, protože ačkoliv byl nevlastní,
měl jsem ho rád jako vlastního. Což se o mém „bratrovi“ říct
nedalo. Naštěstí to omluva spravila.
Bouchl
jsem za sebou dveřmi do pokoje a překvapeně zůstal stát. Na
posteli ležel Keaton a spokojeně spal. Musel jsem několikrát
zamrkat, abych uvěřil, že to není sen. Do mého pokoje nikdy
nechodil. Jen když něco potřeboval zjistit nebo tak. Co tady dělal
teď?
Sedl
jsem si vedle něj a pozoroval jeho spící tvář. Zřejmě byl
unavený, protože pod očima mu svítily černé kruhy.
Pracoval
jako barman a často si bral dvojité směny. Teď měl konečně dva
dny volno. Lehce ho pohladím po vlasech. Ani mě nepřekvapí, že
se neprobudí.
„Co
tady děláš?“ zašeptám. Nejraději bych si lehl vedle něj a
stulil se mu do náruče, ale nevím, jak by reagoval, kdyby mě ráno
našel vedle sebe. Koneckonců to, co se stalo odpoledne, nemusí
vůbec nic znamenat. Potichu, teda aspoň se o to pokouším, vytáhnu
zpod postele druhou peřinu a polštář. Přes křeslo mám
přehozenou vlněnou deku, kterou dám na zem.
Nemám
rád spaní na zemi, ale nemám jinou možnost. Snažím se, co
nejvíce uvelebit, ale nemám šanci. To bude dlouhá noc.
Přesto
nehodlám nic podniknout. Pokud bude chtít, tak se bude muset snažit
on. Já ten první krok, i když dost odvážný, už udělal.
Mimoděk se začnu usmívat.
Úsměv
za chvíli vystřídá vzrušení. Vzpomenu si na jeho doteky, jeho
rty a začnu zrychleně dýchat. Po očku mrknu, jestli stále spí.
Když se přesvědčím, že ano, zajedu rukou pod peřinu. Kousnu se
do rtu, abych zabránil slastnému zavzdychání, jak ledové prsty
obemknou horký penis.
Pak
už stačí zavřít oči a vzpomínat. Jak úžasné bylo být
uvnitř něj. Jak byl horký a vstřícný. Netrvá dlouho a jsem
opět na vrcholu blaha. Otevřu oči, abych zjistil, kde mám
nejbližší zásobu papírových kapesníků.
Keaton
na mě mlčky hledí a v očích mu svítí vzrušení. Nemám ani
čas se začervenat.
„Pojď
sem!“ vyzve mě ochraptěle a já ho zhypnotizovaně poslechnu.
Posune se stranou a já si sednu vedle něj. Jemně mě drcne do
hrudníku a už ležím na zádech.
Nedokážu
od něj odtrhnout oči. Skloní se ke mně a prudce mě políbí.
Neváhám a opětuji jeho polibek. Nemůžu si pomoct. Chci ho tak
moc a tak dlouho.
Tentokrát
jsem to já, kdo se kolem něj svírá a cítí ho v sobě. Ten pocit
je neuvěřitelný. Jistě už několikrát jsem byl dole, ale s
tímhle se to nedalo rovnat. Copak je vážně pravda, že sex je
lepší s tím, koho miluješ?
Zarazím
se, ale nemám čas nad tím přemýšlet, protože se dostane mocný
orgasmus. Jsem dřív než on, ale ne o moc. Prohne se a ze rtů mu
splyne extatický sten. Uchváceně sleduji výraz jeho tváře a
neodolám nutkání se natáhnout a pohladit ho po lícní kosti.
Úsměv, který mi věnuje, mnou otřese. Tak něžný.
Políbí
mě na čelo a odkulí se stranou. Nechci to dovolit, ale neodvážím
se mu v tom zabránit. Domnívám se, že odejde stejně jako já
odpoledne, ale překvapeně zjistím, že si mě přitáhl do náruče
a zabořil bradu do mých vlasů.
Ani
nedutám, abych snad nezrušil tuhle nádhernou chvíli. Jeho dech mě
ovívá a já bych v tuhle chvíli ani za nic nechtěl být nikde
jinde. Podle pravidelného oddechování poznám, že usnul.
Opatrně
se otočím v jeho náručí a beze strachu si ho prohlížím.
Pískově hnědé vlasy má o něco delší, ale rozhodně mu to tak
sluší. Když to nosil na ježka, zlobil jsem se na něj. Takhle mu
můžu rukama projíždět vlasy a vychutnávat si jejich hebkost.
Dlouhé řasy kryjí zelené oči, které mě očarovaly. Vystouplé
lícní kosti mu dodávají drsnější vzhled, ale to mi nevadí. A
jeho rty. Zadívám se na ně a skoro zasténám. Jsou napuchlé od
našich polibků a mě pouze ten pohled opět dokáže vzrušit.
Lehce ho políbím na hranatou bradu a spokojeně se zavrtám do
prohlubně mezi ramenem a krkem a za chvíli spokojeně spím i já.
„Heathe!“
probudí mě Sandra. Polekaně sebou trhnu, vedle mě přece ležel
Keaton, jak jí to vysvětlíme. Jenže sotva pořádně procitnu,
uvědomím si, že tu není.
„Co
je?“ zavrčím. Proč mě sakra budí?
„Máš
vstávat, vzkazuje ti to tatík. Už je poledne.“
Prudce
se posadím.
„Poledne?“
mrknu překvapeně a podívám se na hodinky. „Že jsem hned dole,“
zamumlám. Jenže sotva se zase zachumlám do peřiny, spím jako
nemluvňátko.
„Jsi
nemocný?“ probudí mě starostlivý hlas Keata.
„Jo,
láskou k tobě,“ zabručím ještě v polospánku v domnění, že
je to jenom sen. Jenže téměř okamžitě mi dojde, že to sen není
a vytřeštím oči. Klidně na mě hledí, na tváři ten jeho
nevyzpytatelný úsměv. Napjatě očekávám odpověď.
Skloní
se ke mně tak těsně, že mohu cítit jeho nádhernou vůni.
„Chtěl
bys vědět, koho jsem si představoval, když jsi mě nachytal v
pokoji?“ zašeptá mi do ucha, až mě ovane jeho horký dech.
„Chci,“
kývnu horlivě.
„Tebe.“
Jeho rty uzamknou ty moje. Neodvažuji se tomu uvěřit. Ale
nevyptávám se. Jen ho obejmu kolem krku a přitisknu se blíž.
Pokud je to sen, tak se nechci probudit. Tu noc jsme se nemilovali.
Jen leželi vedle sebe a drželi se za ruku. Nic hezčího jsem dosud
nepoznal...
perfektní četla jsem jedním dechem , jsi skvělá děkuji
OdpovědětVymazatWau... Slupla jsem to na jeden nádech... Mooc pěkný �� Wierka
OdpovědětVymazatChvíľu mi trvalo vymyslieť k tomuto komentár - poviedka je napísaná skvele a som naozaj rada, že si zase môžem od teba niečo prečítať. Tvoje poviedky vždy dokázali čitateľa zaujať tak, že sa od nich nedalo odtrhnúť a teší ma, že sa ani teraz nič nezmenilo.
OdpovědětVymazatPoviedku som prečítala jedným dychom a veľmi sa mi páčila. Nech ťa múza sprevádza!:):):)
angie
Povídku jsem také přečetla jedním dechem. Děkuji za ni.
OdpovědětVymazat